Jednotlivé druhy zrnin a jejich význam pro krmení ptáků
a) Olejnaté zrniny
§ Slunečnice.
U slunečnice rozeznáváme několik druhů. Drobnozrnnou či velkozrnnou, dále podle barvy slupky černou, žíhanou a bílou. Dáváme přednost spíše slunečnici drobnější, neboť její jádra nejsou o tolik menší než u velkozrnné, a je cenově daleko výhodnější. Důležitá je však barva slupky. Zatímco černá slunečnice je pro papoušky nevhodná, nepřirozená, obsahuje velké množství tuku a navíc je špatně stravitelná, bílá slunečnice naproti tomu obsahuje tuku méně, je lépe stravitelná, nezatěžuje tolik ptačí organismus (především játra), dokonce obsahuje bílkoviny. Slunečnice žíhaná je někde mezi černou a bílou. Černou slunečnici bychom měli omezit nebo úplně vypustit z ptačího jídelníčku.
Slunečnice však obsahuje značné množství minerálních látek, podporuje snášku, kladně působí na lesk peří a pelichání. Podáváme ji hlavně v zimě jako zdroj energie.
§ Kukuřice
Kukuřici uplatníme hlavně při krmení velkých papoušků. Raději to ale nepřeháníme s množstvím, ptáci pak snadno ztuční. Hlavní živinou kukuřice je škrob, obsahuje také množství barviva karoten. Daleko lepší je kukuřici klíčit, díky tomu se změní její výživové hodnoty a místo tuku bude obsahovat více vitaminů, enzymů apod. Rozhodně na ni však nezapomínáme koncem léta, kdy je k dispozici v tzv. mléčné zralosti. Ptákům předkládáme celé palice, milují je.
§ Konopné semeno – semenec
V současné době se semenec používá hlavně na jaře, podporuje totiž tok, páření a hnízdění ptáků. V zimě zase poslouží jako vydatný zdroj energie. Podporuje též lesk peří. Ani zde to však nesmíme přehánět s množstvím, ptáci po něm snadno tloustnou.
§ Niger
Niger patří mezi drahá krmiva. Obsahuje velké množství oleje a je bohatý na živiny. Podporuje lesk peří. Je velmi vhodý pro drobnější ptáky jako zpestření krmné směsi, např.pro astrildy a kanáry.
§ Lněné semínko
Lněné semínko příznivě ovlivňuje trávení ptáků, hlavně při zácpě. Jeho nadbytek naopak způsobuje průjmy, proto ho nedáváme moc. Jako většina olejnin má pozitivní vliv na opeření, především na jeho lesk. Obsahuje asi 40% oleje, omega 3 mastné kyseliny, lignany[1].
§ Řepka
Je základní zrninou pro krmení kanárů, ale i dalších pěnkavovitých ptáků, dáváme ji též holubům a hrabavým. Pro papoušky a astrildy se zpravidla nepoužívá, nepřijímají ji kvůli obsahu palčivých látek a silic. Kromě toho řepka obsahuje asi 44 – 47% oleje, je to tedy velmi hodnotné a kalorické krmivo – zvláště u zpěvných kanárů to má své opodstatnění, dostane je totiž do dobré kondice. Existují dva druhy – sladká letní a dále zimní řepka. Ptáci preferují tu letní.
§ Mák
Mák se používá především pro kanáry, holuby a hrabavé ptáky. Je nenahraditelný při odchovu drobných druhů křepelek – je tak drobný, že ho bez nesnází sezobou i maličká kuřata těchto ptáků. Je tvořen asi z poloviny oleji (především kyseliny stearové, palmitové a linolové), dále obsahuje sodík, draslík, fosfor, hořčík i vápník. Obsahuje však také omamné látky, proto to s jeho množstvím nepřeháníme!
§ Perila
Tento druh krmiva se objevuje až v posledních letech. Je to tradiční čínská bylina, jejíž blahodárné účinky znají lidé odjakživa. Olej, který obsahuje, obsahuje antioxidanty a má antiseptické a antibakteriální účinky. Také má sedativní a tonizační účinky. Má příznivý vliv na tvorbu peří, při plicních problémech, při potížích s nervovou soustavou i při poruchách trávení.
§ Kardi
Kardi je semenem bodláku – světlice barvířské. Nemělo by chybět v žádné směsi pro ptáky, krmíme ho především papouškům. Má blahodárný vliv na trávicí soustavu. Obsahuje asi 45 – 55% oleje, vyniká vysokým obsahem kyseliny linolové (až 80%).
b) Ostatní zrniny
§ Proso
Proso je velmi důležitou zrninou pro většinu druhů ptáků, především menší papoušky, astrildy, kanáry, holuby i hrabavé. Dalo by se říci, že nahrazuje ptákům travní semena, kterými se živí v přírodě. Známe mnoho druhů prosa, které se liší hlavně barvou slupky, také velikostí zrna a tuhostí slupky – proso žluté, červené, zelené, šedé, bílé, dále například japonské, senegalské (velmi drobné, podává se především v klasech, nepostradatelné pro astrildy). Odrůdou prosa je například i mohár a čumiza, opět mají drobná zrna a jsou důležité pro astrildy a drobnější ptáky. Obsahem živin se jednotlivé odrůdy příliš neliší. Proso obsahuje asi 70 – 73% sacharidů, 11 – 14,5% bílkovin a 3 – 4 % tuku. Dále obsahuje například aminokyseliny, nasycené i nenasycené mastné kyseliny, minerály (železo) a vitaminy (B1, B2).
§ Lesknice
Lesknice patří mezi lepší a také dražší krmiva. U ptáků je zpravidla mimořádně oblíbená. Podáváme ji, stejně jako proso, hlavně papouškům, atrildům, kanárům, holubům i drobným hrabavým. Je výživná, lehce stravitelná, obsahuje více bílkovin, ale méně tuku než například oves. Důležitý je obsah tryptophanu, aminokyseliny, potřebné pro látkovou výměnu. Obsahuje asi 16 – 19% bílkovin a 5% tuku.
§ Oves
Oves patří mezi tradiční krmiva. Používáme ho především pro papoušky, kanáry, holuby, hrabavé, popřípadě pro větší druhy astrildů. Známe oves setý (který se zpravidla pro ptáky loupe) nebo tzv. nahý, bez slupky. Má vysokou energetickou a nutriční hodnotu. Naklíčený oves je velmi užitečný na jaře, podporuje díky obsahu vitaminů E a B1 u ptáků tok a hnízdění. Oves obsahuje asi 16 – 21% bílkovin, 6 – 10% tuku, aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny, minerální látky (hořčík, železo, zinek, mangan a arsen) a vitaminy E a B1.
§ Pohanka
Toto krmivo využijeme především jako zpestření pro papoušky a kanáry. Význam pohanky je ve vysokém obsahu energie (podáváme tedy hlavně v zimě), dále obsahuje vitaminy B1, B2, E, C, niacin a rutin (neboli vitamin P), z minerálů především zinek, mangan, selen a měď. Má příznivý vliv na cévní a trávicí soustavu ptáků, má detoxikační účinky.
§ Pšenice
Tato obilovina má význam především pro hrabavé, holuby, v menší míře také jako zpestření pro papoušky. Podáváme ji hlavně naklíčenou nebo v tzv.mléčné zralosti. Obsahuje asi 50 – 70% sacharidů, 12 – 16% bílkovin, 1,5 – 3% tuků, 1,5 – 3% minerálů, vitaminy skupiny B, A, C, D a E. Má antioxidační účinky.
Kromě výše uvedených druhů zrnin se používá ještě v menší míře například ječmen, ostropestřec, dýňové semeno. Nezanedbatelné místo především ve směsích pro nakličovaní pro papoušky mají luštěniny (mungo, soja, hrách, čočka, fazole…) pro svůj vysoký obsah bílkovin.
[1] Rostlinné chemikálie s antivirovými, fungicidními, baktericidními a protirakovinovými vlastnostmi
kaky
(patrik, 25. 4. 2008 10:44)