Jdi na obsah Jdi na menu
 


Korela jako domácí mazlíček

27. 1. 2008

   Také ke korele jsem přišla náhodou. Od jedné známé – chovatelky – jsem se dověděla, že má v budce u jednoho páru korel mládě s rozjetými nožkami. Ke všemu ho rodiče začali škubat.

   Samozřejmě mi to nedalo a mládě jsem si vzala domů. Bylo asi měsíc staré, to znamená, že mě čekalo ještě asi měsíc jeho dokrmování. N srovnání nožek už bylo bohužel pozdě. Koupila jsem si speciální směs na umělý odchov a už to začalo. Poprvé bylo krmení soubojem mezi mnou a mládětem. Mládě už bylo příliš staré na umělý odchov. Z člověka mělo hrůzu. Naštěstí brzy pochopilo, že pro něj znamenám potravu. Během dvou dnů si na mě zvyklo a nechalo se bez odporu krmit. Naopak – pokaždé mě netrpělivě vyhlíželo a hlasitě se dožadovalo krmení. Byla radost pozorovat, jak v něm krmení mizí.

   Zpočátku bylo úplně holé, mělo pouze letky v křídlech a ocase. Rodiče na něm nenechali ani pírko navíc. Naštěstí poměrně rychle opeřovalo a asi po 3 týdnech už zase vypadalo jako korela.

   Stal se z něj báječný mazlíček. Časem se ukázalo, že jde o samečka. Pojmenovali jsme ho Čenda a přidali do klece k andulákovi. Bez problémů spolu bydlí – Čenda dole a Igor nahoře na bidle.

   Ochočená korela je pravým opakem andulky. Je velice klidná. Celý den sedí ve své kleci, hraje si s větvičkami nebo obírá klas prosa. Ožije teprve ve chvíli, kdy přijde domů její pán – pak se nachystá ke dvířkům klece, začne být neklidná a hlasitě se dožaduje vypuštění ven. V tu chvíli také z rozrušení často předvádí celý svůj repertoár různých melodií. Pak se usadí svému pánovi na rameno, nastaví mu hlavičku na podrbání a je úplně šťastná. Na rameni svého pána vydrží bez hnutí a jediného hlásku strávit celé odpoledne.

   Velice roztomilé a dojemné je, jak se korelka vtírá do přízně svého pána. Načepýří peří na hlavičce a jemnými doteky se snaží pána upozornit na svou přítomnost. Nastaví mu hlavičku k drbání a všelijak se nakrucuje, aby ji páníček podrbal i pod zobáčkem a vzadu na krku. I náš Čenda, který se jen s obtížemi kolébá na svých křivých nožkách, za mnou přijde, pokud ho zapomenu třeba na stole v obýváku a jdu do vedlejší místnosti.

   Na rozdíl od andulky je korela spíše introvert, pokud se tak dá mluvit o ptácích. Ráda okusuje čerstvé větvičky, miluje klásky prosa, vyhraje si se zvonečkem nebo rolničkou. Svou radost a spokojenost ale nedává tak okatě a hlasitě najevo jako andulka.

   Velmi nadané jsou korely na opakování různých melodií a pískání. Náš Čenda se sám od sebe naučil pískat melodii, kterou pískám na své senegalce. Nijak jsem ho to neučila, prostě jednoho dne přijdu k jeho kleci a slyším ho, jak si pro sebe píská. Dokáže pískat i tak, že s trochou fantazie v tom poznáme : „Čendíku!“

   Korela je podle mého názoru vhodná spíše pro starší děti a dospělé. Na svou velikost je poměrně inteligentní, citlivá, tichá a klidná. Potřebuje ohleduplné zacházení.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

článek

(Láďa, 1. 10. 2012 16:09)

Ahoj, mám dvě andulky, ale stále sním o nějakém jiném papouškovy, abych mněl dva druhy, líbí se mi tento článek a taky to že jsi vlastně zachránila mládě... je mi 13 a nevím jestli je pro mně korela vhodná...

Re: článek

(Láďa, 4. 12. 2012 23:51)

Tak v dnešní době mám již 4 anduly a 1 korelu :D

Re: Re: článek

(Láďo, , 15. 11. 2014 12:42)

co korela, snese se s andulkami a nechá se i ochočit?

můj papoušek

(Anastázie (Stázka), 3. 5. 2014 15:36)

Moje korela Pepína neni na mém rameni tolik klidná.Otevřu klec, vyndám si ji na rameno, ale ona mi pořád a pořád zobe naušnici nebo brýle a tak není klidná vůbec.

Chválím článek

(Jana, 12. 2. 2013 15:13)

Krásně napsáno,přemýšlím o koupi korely :-)

LEN TOTO...

(LUCIA, 1. 4. 2011 14:36)

To je super článokk...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA