Jdi na obsah Jdi na menu
 


Andulka vlnkovaná

29. 12. 2006

Andulka vlnkovaná

(Melopsittacus undulatus)

Anglicky : Budgerigar, Budgie

Německy : Wellensittich

Výskyt:

Celá Austrálie

Rozlišení pohlaví:

Rozeznat pohlaví andulek je poměrně snadné u starších ptáků i u mláďat - podle barvy ozobí. Žádné jiné znaky, jako rozdíly ve zbarvení peří či stavbě těla, nejsou u andulek patrné.

Dospělý samec v dobré kondici, připravený hnízdit, má ozobí sytě modré, viz foto. Pouze mutace recesivní straka a mutace vázané na pohlaví (t.j. lutino, albino, opalín) mívají ozobí zbarvené jinak - zde platí totéž, co u mladých samečků.

Obrazek

Mladý samec může mít ozobí zbarveno různě - od hnědavé přes masové zbarvení až po modré. Vždy je však rozhodující zbarvení okolo nosních dírek - vždy je modré, fialové nebo masově zbarvené, jako u samečka na obrázku:

Obrazek

Dospělá samice v dobré kondici, připravená hnízdit, má ozobí sytě hnědé, viz foto :

Obrazek

Tato samička je také dospělá, ale zřejmě není tak připravená zahnízdit jako samice předchozí, proto je ozobí zbarveno světleji hnědě:

Obrazek

A konečně tato samička právě vyvedla mladé, barva

ozobí se proto změnila na světle modrou, s bílými okraji nosních dírek. U samic právě barva ozobí signalizuje jejich připravenost ke hnízdění, kolísá od sytě hnědé u samiček s touhou hnízdit po světle modrou u samiček, které již hnízdily. Podívejte se sami:

Obrazek

Mladá samice může mít stejně jako mladý sameček ozobí zbarveno různě, rozhoduje však zbarvení v okolí nosních dírek - to je vždy bílé! Viz foto:

Obrazek

Mláďata jsou vybarvena jako dospělí ptáci, liší se jen v detailech. Jejich peří je matnější, nemá tak jasné barvy jako peří dospělých, oční duhovka je černá (dospělí ptáci ji mají bílou), vlnkování sahá přes čelo až k ozobí, zobák je zpravidla oranžový, u zvlášť mladých jedinců má dokonce černou špičku. Pohlaví můžeme u mláďat rozlišit podle barvy ozobí - při troše cviku - již v budce nebo krátce po jejím opuštění.

Hlasitost:

Andulky nepatří mezi zvlášť hlasité ptáky. Celý den spolu udržují kontakt pomocí typického švitoření. Pokud je něco vyruší nebo se leknou, toto švitoření se na krátkou dobu stane hlasitější. Rozhodně to ale není nic hrozného.

Náročnost:

Andulky jsou jedni z nejméně náročných ptáků vůbec, ideální pro naprosté začátečníky. Zahnízdí prakticky kdykoliv a kdekoliv, dokonce i při krmení pouhým suchým prosem. Jako všichni ptáci ale mají své potřeby a požadavky a ty nesmíme zanedbávat!

Něco jiného je to u andulek výstavních. Ty musejí splňovat velmi přísná krtitéria, aby byly na výstavách úspěšné, a odchovat ptáka, který se těmto kritériím alespoň přibližuje, rozhodně není jednoduché. Více o chovu výstavních andulek se dozvíte zde: www.andulky.cz

Snášenlivost:

Mezi sebou jsou andulky mimořádně snášenlivé. Dokonce se může stát, že samostatně chovaný pár ani nezahnízdí, protože není v kontaktu se svými soukmenovci. Naopak při chovu v hejnu se páry vzájemně stimulují, snášejí více oplozených vajec a odchovávají více mláďat.

V hejnu může být více lichých samců, kteří nejenže neškodí, ale například pomáhají krmit mláďata. Naopak v hejnu nesmí být ani jedna samice navíc, protože by v touze po hnízdění prolézala ostatním párům do budek a ničila by vejce či mladé.

K ostatním druhům ptáků se andulky chovají velice zle, proto je zásadně s jinými ptáky nechováme! Lezou jim do budek a ničí jim vejce či mláďata. Dokonce ani v období, kdy ptáci nehnízdí, bychom andulky neměli chovat s jinými druhy. Jednou se mi stalo, že andulky bez zjevné příčiny napadly křepelku a usmrtili ji. Jindy alespoň chytí ptáka letícího kolem za křídlo či za nožku a poraní ho. Proto tento smíšený chov nedoporučuji! Více o nebezpečnosti andulek se dozvíte zde: /clanky/zajimavosti-ze-spolecneho-chovu/nebezpecne-andulky

Klimatické podmínky:

Andulky jsou poměrně otužilé. Bez problémů je můžeme chovat v celoroční voliéře bez přitápění, samozřejmě za předpokladu, že ptáci mají příležitost schovat se do nějakého krytého přístřešku, kam na ně nefouká, neprší ani nesněží.

Znám dokonce chovatele, kteří andulky nechávají po celý rok ve voliéře, pouze obalené fólií. A jejich ptáci se díky tomu stali velmi otužilí, silní a zdraví.

Na zimu ve voléře vyměníme bidla za silnější, aby si andulky na nich sedící mohly pod sebe schovat nožky a přikrýt je peřím. Jinak by jim mohly při silnějších mrazech omrznout.

Chovatelské zařízení:

Jako všichni ptáci i andulky se budou nejlépe cítit v celoročné kombinované voliéře, skládající se z krytého přístřešku a venkovní části.

Voliéru bychom neměli přeplňovat, protože pokud je tam ptáků příliš, všude se hromadí trus, těžko se udržuje hygiena a snadno zde může propuknout nějaká nemoc a rychle se šířit. Měli bychom dodržovat pravidlo, že na jeden metr krychlový prostoru počítáme s jedním chovným párem. Např. pokud máme voliéru o velikosti 3 x 1 x 2 m (tedy o objemu 6 m3), dáme do ní 6 párů andulek.

Andulky nejsou na prostor příliš náročné a lze je chovat a odchovávat i v klecích. Minimální velikost klece pro jeden pár by měla být 70 x 40 x 40cm (délka x šířka x výška).

Pletivo a materiál na voliéru:

Andulky nejsou žádní ničitelé a proto na jejich chov postačí obyčejné "králíkářské" pletivo a dřevěná kostra voliéry. Opět bychom ale měli myslet na trvanlivost voliér a jejich odolnost proti počasí a volit raději materiál pevnější a odolnější.

Krmení:

Základní krmná směs pro andulky se skládá z různých druhů prosa, lesknice a ovsa (raději neloupaného). Jako pochoutku ptákům dáváme klásky senegalského prosa, které andulky milují.

Ovoce a zelenina se u andulek netěší příliš velké oblibě, většina jich ale přijímá jablko, červenou řepu, mrkev a bobuloviny, z nich zejména hloh a jeřabiny jsou oblíbené.

Zelené krmivo je velmi důležité. Nabízíme ho každý den a v dostatečném množství. Například ptačinec žabinec, listy pampelišky, nezralé klásky travin, obilí a kukuřice a květy a plody nejrůznějších rostlin - milují zejména semena pampelišek.

Vaječná míchanice a klíčené zrní nesmí chybět zejména při odchovu mladých, ale občas ho podáváme i po zbytek roku jako důležitý zdroj živin a mnohých vitaminů.

Doplňkem krmné dávky jsou zejména větve nejedovatých stromů a keřů - s listy, květy i pupeny, dále je samozřejmostí zdroj minerálů (sépiová kost, grit, písek na trávení, vaječné skořápky). Můžeme nabídnout i moučné červy, některé andulky je rády přijímají nebo se to snadno naučí.

Více o krmení se dozvíte zde: /clanky/krmeni

Hnízdění:

Andulky jsou schopné hnízdit v kteroukoliv roční dobu, ihned po předložení hnízních budek. Někdy zahnízdí dokonce tak rychle, že se ani nestihnou spářit a výsledkem jsou neoplozená vejce. Abychom tomuto předešli, doporučuje se po vyvěšení budek zakrýt na 1 - 2 týdny vletové otvory.

   Do chovu zařazujeme pouze ptáky zcela vyspělé, nejméně 10 měsíců staré, přepeřené a zdravé. Při koupi nových chovných ptáků si vybíráme pouze ptáky pěkné, silné a robustní postavy. Bohužel, někteří chovatelé na to nedbají a nechávají hnízdit všechny ptáky bez rozdílu. Výsledkem jsou pak andulky, které nejsou o mnoho větší než kanár!

   Hnízdní budky vyvěšujeme ve venkovní voliéře v dubnu, kdy se již počasí ustálilo a nehrozí žádné velké poklesy teplot. Na budku andulky nejsou náročné, postačí jim budky o rozměrech asi 15 x 15 cm, s výškou 25 cm a vletovým otvorem 5 cm. Mohou být stojaté i ležaté. Stojaté budky jsou přirozenější, mláďata z nich nemohou předčasně vyskočit, ale mají jednu nevýhodu : samička, která seskočí na dno budky, může svou vahou poškodit vejce či mláďata. Musím říct, že se mi to nikdy nestalo.

   Po zavěšení budek začnou andulky tokat. Samci neustále poletují, komicky se naparují, nafukují a neustále své vyvolené něco "povídají". Snaží se jí krmit a posléze i pářit. Samičky zase neustále prolézají předložené budky, lezou dovnitř a zase ven. Toto rušné období trvá asi 1 - 2 týdny, než se andulky spárují a rozhodnou se pro nějakou budku.

   Samičky snášejí každý druhý den jedno vejce, celkem asi 4 - 12. Již od prvního sneseného vejce začínají snůšku zahřívat. Andulky jsou velmi plodné. Jedna moje samička pravidelně snášela 10 - 14 vajíček a všechna byla oplozená! Pokud máme takovou samičku, měli bychom vejce rozdělit mezi více párů, z jednoho prostého důvodu: jednak by rodiče nezvládali krmit tolik mladých a jednak se mláďata líhnou postupně obden, v pořadí, v jakém samička snášela vejce. Několik nejstarších mláďat by zbylá dosud nevylíhlá vejce natolik znečistila trusem, že by se z nich mláďata vůbec nevyklubala a pokud náhodou ano, rodiče je pravděpodobně nebudou krmit. Přednostně budou krmit již vzrostlá, starší mláďata, která se hlasitě dožadují nakrmení.

   Samečci se zahřívání vajec neúčastní, tráví však většinu dne v budce se samicí nebo sedí na bidélku před budkou a hlasitě vyzpěvují. Také samičku vzorně krmí, aby nemusela snůšku opouštět. Samice z budky vylézá jen jednou či dvakrát denně, aby se vyprázdnila a napila.

   Mláďata se líhnou asi po 18 - 21 dnech inkubace, obden, v pořadí, v ajkém samička snášela vejce. Mohou proto mezi nimi být značné velikostní rozdíly.

   Ve stáří 5 - 7 dnů mladé kroužkujeme kroužky o průměru 4 - 4,5 mm. Kroužky o průměru 4 mm bývají někdy andulkám malé, zarůstají jim do nohy a andulky tak mohou o nohu i přijít. Proto doporučuji kroužky větší.

   Po 4 - 5 týdnech od vylíhnutí mláďata opouštějí budku, v pořadí, v jakém se líhla. Nicméně ne vždy to platí. Některá mláďata jsou tak nedočkavá, že předběhnou i dva nebo tři starší sourozence a vyletí z budky dříve než oni.

   Po vylétnutí z budky jsou mladé andulky klidné a zvědavě pozorují svět okolo sebe.Dají se bez odporu vzít do ruky. Na rozdíl od jiných ptáků jsou andulky po vylétnutí velmi obratné, skvěle manévrují a ihned se ve voliéře orientují.

   Samec je po opuštění budky ještě pár dní dokrmuje, ne však déle než 1 - 2 týdny. Mláďata jsou brzy samostatná. Už druhý den po vylétnutí z budky společně s rodiči začínají ochutnávat zrní nebo vaječnou míchanici.

   Mláďata po samostatnění můžeme ponechat s rodiči, pokud to velikost voliéry dovoluje. Rodiče je nikdy nenapadají. Mláďata však velice brzy, ve stáří 3 - 4 měsíců, začínají dělat pokusy o hnízdění. To jim samozřejmě nemůžeme dovolit a proto je lepší přemístit je někam, kde nejsou hnízdní budky.

   Andulky nenecháváme hnízdit častěji než 2 - 3 krát ročně, protože je to velmi vyčerpává!

Denní činnost:

Andulky jsou ptáci velmi aktivní, s malými přestávkami po celý den. Neustále poletují, oždibují větvičky, probírají sobě nebo ostatním peří a stále švitoří. Koupání většinou není moc oblíbené, raději prolézají mokrou travou či předloženým zeleným krmivem.

Mutace:

Andulkám se v počtu mutací nemůže rovnat žádný jiný ptačí druh. Mutace můžeme rozdělit do dvou skupin  - mutace barevné a mutace měnící tvar opeření.

Mutace, které mění strukturu opeření, nejsou příliš rozšířené. Patří mezi ně ptáci chocholatí (s kruhovou chocholkou, polokruhovou nebo neúplnou chocholkou) a ptáci s různě nakadeřeným peřím. Dále existují tzv."chryzantémy", andulky, které mají peří zvlášť dlouhé a splývá jim až na zem. Není jisté, zda jde o mutaci nebo pouze o modifikaci, protože se tyto ptáky, zřejmě z technických důvodů, nikdy nepodařilo rozmnožit.

Barevné mutace můžeme dále rozdělit na mutace, které mění základní barvu těla (sem patří andulky modré, žluté, bílé, lutino, albino, plavé, straky dominantní i recesivní, s fialovým faktorem, s šedým faktorem či s jedním nebo dvěma faktory tmavnutí - t.j ptáci tmavě zelení, olivoví, kobaltoví a mauve), na mutace týkající se kresby na křídlech (např. andulky opalínové, perlové, skořicové, lacewings, šedokřídlé, bělokřídlé, žlutokřídlé a další) a na mutace týkající se barvy hlavy (sem patří andulky modré žlutohlavé a v poslední době vzácně se objevující andulky černolící).

   Tyto mutace se mohou libovolně kombinovat  a vytvářejí tak neuvěřitelné množství atraktivních sekundárních mutací.

Více se o mutacích můžete dovědět zde: www.birds-online.de

Věk:

Andulky se průměrně dožívají zhruba 6 - 12 let. U samiček po pátém roce života klesá počet oplozených vajec i počet odchovaných mláďat. Samci jsou plodní po celý život.

Výstavní andulky se dožívají ještě méně. Díky přehanému šlechtění a časté příbuzenské plemenitbě se délka jejich života snížila zhruba na 5 - 8 let.

Cena:

Cena andulek se pohybuje mezi 40 a 100Kč, bez ohledu na mutaci (samozřejmě pokud nejde o nějakou raritu, jako jsou například již zmíněné andulky černolící - ty se ale v ČR zatím nevyskytují). Záleží na kvalitě nabízených ptáků a také na kolik si je jejich majtel cení.

U výstavních andulek je to něco jiného. Zde se jejich cena odvíjí od toho, nakolik se přibližují vysněné ideální andulce. Začíná na 200 - 500Kč u podřadných jedinců a může se vyšplhat na několik desítek tisíc u ptáků ze známé a úspěšné chovné linie.

Zdravotní problémy:

U andulek se velmi často vyskytuje nemoc zvaná vápenka - jde o nemoc způsobenou roztoči, kteří si pod kůží ptáků "vrtají" chodbičky. U ptáků se to projevuje zejména na ozobí a na zobáku, které není hladké jako dřív, ale jeho povch je zbrázděný již zmíněnými "chodbičkami" a je hrubý. Této nemoci se snadno zbavíme pouhým potíráním zasažených míst stolním olejem. Roztoči tak nemohou dýchat a udusí se.

   Samičky také často trpí zadržením vajec - bývá to způsobeno příliš častým hnízděním, nedostatkem vápníku nebo nízkou teplotou. Při nízkých teplotách se samičce stáhne břišní svalstvo a není schopná vejce snést. Pro samičku je to stav velmi vážný, který nezřídka končí smrtí, proto se snažíme vyhnout všem zmíněným příčinám a necháváme andulky hnízdit jen při optimálních podmínkách.

   Nezřídka se vyskytuje v chovech andulek kokcidióza a napadení střevními parazity.

   U mláďat se často vyskytují také "rozjeté" nožky. Nožky jsou vytočené do stran a nejsou schopné normálně fungovat

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

www.jaaandulaci.estranky.cz

(Monika, 5. 3. 2007 8:56)

podívejte se na moje stránky o andulkách!!! tyto sou pěkné!! Já tam mám ale více o andulkách!

K rozlišení pohlaví

(Mirka, 28. 2. 2007 20:53)

Důležité je, jaké má zbarvení kolem nosních dírek. Jestliže je růžové, jde nejspíš o samečka. Jestli chcete, pošlete mi na mail fotku, pokusila bych se to pohlaví odhadnout:-)

pomoc

(Marianna, 28. 2. 2007 8:19)

Prosim kto mi pomuze rozeznat andulku lutino sem z toho nejaka zmatena.Kdyz sme ji kupovali mnela ozobi uplne syte hnede a po par dnech se ji zmenilo na svetlo modre a okulo nosnich direk ma svetlounce ruzove ,myslim ze to bude samicka ale nejsem si jista....

díki moc

(zuzka, 23. 2. 2007 16:45)

mirko si moc hodná žes tu něco napsala díki fakt moc s andulkou to skouším auž nám to jde díki tobě to fifinkou zvládáme a už se ani nebojí.díki zuzka!

K ochočení andulek

(Mirka, 19. 2. 2007 22:43)

Zuzko, myslím že žádný zvláštní trik na ochočení andulek neexistuje. Chce to jen spoustu trpělivosti. Po zakoupení andulky ji nech 1 - 2 dny rozkoukat v nové kleci, pak na ni začni mluvit. Co nejčastěji, klidně, tak aby si zvykla na tvůj hlas. Jakmile se přestane plašit, zkus jí nabízet přes mříže klece nějakou pochoutku, třeba klas prosa. Stále na ni mluv, pohybuj a chovej se pomalu, tak aby se zbytečně nelekala. Postupně jí zkus nabízet klásek i v kleci z ruky. Jednou si ho určitě vezme. Nakonec jí nastavuj prst před bidýlko a jemně jí tlač na nožky, tak aby na tvůj prst nastoupila. Jakmile to andulka udělá, máš vyhráno. Můžeš jí poprvé vyndat z klece. Nezapomeň na ní stále tiše mluvit a chovat se klidně, aby se nelekala. Při ochočování je důležité stáří andulky, je třeba si ji vzít od chovatele co nejmladší po opuštění budky, nejlépe v 6 - 7 týdnech, kdy je již schopná se sama uživit. Mimochodem, doporučuju si před pořízením andulky něco o nich nastudovat.

Pomozte prosím!

(Zuzka, 19. 2. 2007 15:18)

S andulkou teprve začínám. Jak se tu někdo mrkne tak mi prosím vás poradte jak se dá nejlepe ochočit andulka. Jestli máte naké skušenosti tak je tu prosím napište moc dík předem snad mi to pomůže. Ahoj Zuzka

Andulka vlnkovaná

(Nika, 18. 1. 2007 12:03)

velmi dobre spracovane :) Je tam vsetko,co tam ma byt


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA